6. Velké zklamání

31. prosince 2009 v 21:59
,,Dobrý den Doro...musím si teď hned něco zařídit a Debbie taky, můžete přijít pohlídat děti?"
,,Ale jistě že, pane Jacksone...jsem tam za chvilku."
,,Děkuji, už musím ject.Klíče máte, odemkněte si! Naschle!" Michael rychle zavěsil sluchátko a uháněl do garáže pro auto...naštěstí byla na silnici bouračka, takže to Debbie zdrželo a musela tam čekat...takže ji Michael bez pochyb mohl sledovat kam má namířeno...

,,Kampak asi jedeš Debbie?" říkal si Michael zatím co jí sledoval...pronásledoval jí dlouho, čekal že pojede do nemocnice za nějakým ,,jejím" doktorem...ale mýlil se...Debbie jela úplně opačným směrem a Michaela to odůvodněně dost překvapilo...přece jenom si říkal, že nějaký ten její milenec jí bude stále na blízku...ale zase nebyl tak moc daleko od pravdy...

Najednou se už Debbie chystala parkovat, Michael to vycítil právě včas a tak stihl ještě šikovně zahnout a navíc na ní vidět...Debbie vystoupila z auta a když zamykala, ohlížela se okolo sebe...naštěstí Michaela neviděla a tak pokračovala dál ve své cestě...

,,Debbie to snad nemyslíš vážně?" řekl si zoufale Michael, protože právě vyšel z budovy doktor jejich dětí...Conrad Murray...Michaelovi ztvrdl výraz...s otevřenou pusou na ně hleděl, nemohl uvěřit svým očím...,,Jak jsi jen mohla ?" ptal se sám sebe Michael a s těmito slovy mu vytryskly slzy...Debbie opravdu miloval, a chtěl pro ní vždycky to nejlepší...(teď budu chvíli mluvit za Michaela)

Debbie jak jsi jen mohla? Copak jsem se k tobě někdy choval špatně? Vždycky jsem Tě miloval, věřil jsem Ti...cítil jsem že bych s Tebou mohl být už navždy šťastný! Mohl s Tebou mít velkou rodinu a do smrti bychom se milovali...teď pojedu domů...nechám Tě v tvém snu po kterém jsi vždy toužila...
Pořád tomu nemůžu uvěřit...říkal jsem si, že jsme šťastní, ale asi jsem si to myslel jen já...co s NÁMI bude dál? Budeme spolu i přes TO žít? Mám jí říct že o TOM vím? Co s NÁMI nakonec bude? Rozvedeme se? A děti budou jen s jedním rodičem?
Celou cestu se mi nic jinného nehonilo hlavou, pořád jsem na TO musel myslet...nevěděl jsem co mám dělat...? Ze všeho nejdřív jsem chtěl být doma, u svých dětí...jsou vůbec ty děti moje? Jsem vůbec jejich biologický otec?...do dneška jsem si myslel že je se mnou Debbie šťastná...asi byl omyl si tohle myslet...jsem velmi zklamaný... :´(

Michaela tohle všechno velmi zasáhlo, vůbec nevěděl co má dělat...

(vypráví Michael)
Tak jsem dorazil domů...co bude teď? Kdy se Debbie vrátí? Pořád jsem na to nemohl přestat myslet...
,,Doro?" ozval se Michael...
,,Á dobrý den pane Jacksone! Vyřídil jste si co jste potřeboval? Mám tu ještě být s dětmi?" odpověděla Dora...
,,Dobrý den...ano...VYŘÍDIL..." odpověděl trochu tišeji Michael...
,,Ale co je Vám? Nevypadáte zrovna nejlépe!" poznamenala Dora...
,,To nic Doro...byl bych rád kdyby jste tu mohla ještě s dětmi zůstat...asi si půjdu lehnout..."
,,Dobře, ráda tu s nimi zůstanu, mám je ráda jako své vlastní...viďte děti? Zvládneme to tady spolu? Váš tatínek si musí jít odpočinout..." vysvětlovala Dora...děti jen pokývali a začali se na Doru a tatínka usmívat...
,,Tak dobře, vidím ,že je o Vás dobře postaráno!" poznamenal Michael ,,Jo a Doro, zítra to spolu vyřídíme! Řeknete mi jak dlouho jste tu s nimi byla a pak to zúčtujem..." řekl Michael mezi dveřmi do ložnice...
,,Ale pane Jacksone, to není třeba! Mě to nedělá žádnou práci! Vaše děti jsou dobře vychované! Proto je to pro mě pohádka..." usmívala se Dora...
,,Zítra to spolu vyřídíme Doro a nezlobte mě!" zasmál se Michael, i přes to, že mu do smíchu vůbec nebylo...Dora se jen usmála, ale hned se zase obrátila k dětem a hrála si s nimi...Michael na ně ještě naposled pohlédl...jejich krásné úsměvy ho trochu zahřáli u srdce, ale pak se otočil a šel si lehnout...ještě než usnul položil si otázku...
,,Co bude zítra?" krátce na to usnul...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 K.i.l.l.e.r.Girl K.i.l.l.e.r.Girl | 31. prosince 2009 v 21:59 | Reagovat

whoooou ... tak to je supeeeer !!!!! piš další. xD

2 Laneey Laneey | 31. prosince 2009 v 21:59 | Reagovat

co mu to chudáčkovi děláš.. :( ..ted se mi chce brečet..ty mu dáváš kapky ti teda povím .. XD ..ale těším se na další dílky, jsem zvědavá jak se to bude vyvíjet..:)

3 HanisShka HanisShka | 31. prosince 2009 v 22:00 | Reagovat

Ježiš...to i dneska připomnělo...seděli jsme s rodiči v kuchyni a povídali jsme si a dělali si srandu z toho, že táta není můj táta:-D
No a taťka na to:
"Matka je vždycky 100%ní.."
Platí to v každém případě..a dokonce i tady se to potvrdilo

4 Alca.Fe Alca.Fe | 31. prosince 2009 v 22:00 | Reagovat

[3]:: Ta teď jsi mě rozesmála...:D

5 Alca.Fe Alca.Fe | 31. prosince 2009 v 22:00 | Reagovat

Laneey: Všechno bude jinak...uvidíte...

6 Zuzik.14 Zuzik.14 | 31. prosince 2009 v 22:00 | Reagovat

hmmm život s ním cloumáá také smůly co máá...snad se to zvrtne v dobrém :)

7 Britanka Britanka | 31. prosince 2009 v 22:01 | Reagovat

už se nemůžu dočkat pokračování je to velmi zajímavé

8 Zuuzcaa Zuuzcaa | 31. prosince 2009 v 22:01 | Reagovat

Teda řeknu ti,je mi ho fakt líto..až  je mi do breku když si představim tu jeho tvářičku...

9 Nika Nika | 31. prosince 2009 v 22:01 | Reagovat

chudák :( mě je ho tak líto :( jako ale musím říct že ty dva se hledali až se našli Debbie a Murray

10 hilaryerhardduff-4ever hilaryerhardduff-4ever | Web | 31. prosince 2009 v 22:05 | Reagovat

Ahoj,přeju ti štastný nový rok! Užij si silvestr ♥ Máš to tady moc hezké!

11 Lenka♫♪ Lenka♫♪ | 2. března 2010 v 13:31 | Reagovat

Je mi ho tak líto hrozně nerada vidím,když se trápí natož když pláče. To jsem teda zvědavá když říkáš že bude vše jinak co se změní!!! 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama