1. Něco málo o mě

31. ledna 2010 v 12:35 |  I am gentleman

Zima 1930


,,Crrrrrrr" ozval se protivný zvuk mého budíku. Když jsem otevřel oči, byla ještě hluboká noc. Obloha se z tmavě modré přelévala do studené černé. Celou tuhle nádhernou spleť barev ozařoval sytě bílý měsíc, před kterým sem tam přeběhl nějaký ten černý mrak. Ze své vyhřáté postele jsem celou tuhle nádheru sledoval a pak si uvědomil, proč mi ten budík vlastně zvonil. Mám práci. Venku byla černočerná tma, zima a ještě navíc sněžilo. A proto se mi tak náramně chtělo z postele. Pomalými pohyby jsem se vysoukal a nazul si pantofle. Rozespale jsem se protáhl a vstal. Přikráčel jsem nemotornými kroky k oknu a podíval se z něj. Venku začalo sněžit snad ještě o to víc. Už teď bylo sněhu mraky a ještě další určitě napadá. Ale vy o mě vlastně ani nic nevíte...
Jmenuju se Michael. To vám prozatím bude stačit. Žiju v Los Angeles v DownTownu. Jestli to chcete vědět uplně přesně, tak moje ulice se jmenuje San Julian. Ale pochybuju, že byste zrovna člověka, jako mě, chtěli nějak extra navštívit...
Jsem naprosto normální člověk, z masa a kostí. To vás asi šokovalo co? Taková zajímavá zpráva. Můj život nebyl doposud ani moc zajímavý. Své dětství jsem prožil se svou rodinou. Jestli se jim tak, ovšem dá říkat. Neměl jsem žádného sourozence, byl jsem naprosto osamělý. Do svých 10 let, jsem s nimi vyrůstal. Ano, jen do 10 let. Matka Susan už v mých 6 letech propadla těžkým drogám a můj otec se zabil při autonehodě když mi byli pouhé 4 roky. Jen matně si na něj pamatuji. Více se mi do paměti bohužel vryl můj nevlastní otec. Nikdy mě neměl rád a já jeho taky ne, ale byl jsem malý. Nikdy jsem mu s ničím neodporoval, nic jsem mu nikdy neudělal. Přesto si vždy našel záminku k tomu, aby mne zbil. Matka byla v té době v tak špatném stavu, že to ani moc nevnímala. Vždy se na mne podíval tím svým hnusným a tvrdým pohledem, až mě zamrazilo v zádech. Nesnášel jsem ho. Pamatuji si, jak jsem mu jednou nesl večeři k televizi. Mohlo mi být tak 8 let. Byl jsem nervózní už jen z toho, že jsem mu musel být nablízku. Máma mu v kuchyni připravila večeři a já mu jí měl donést. Když mi to řekla, podíval jsem se na ní zkroušeným a vyděšeným výrazem. Jí to ale bylo jedno a stejně mě tam poslala. Opatrně jsem nakračoval, abych něco nevyklopil. Došel jsem až k němu a on zrovna sledoval fotbalové utkání. Ani si nevšiml, že tam jsem, rozhodil rukama a mě zvrhl tu právě uvařenou večeři na břicho. Zaúpěl jsem bolestí. Nadával mi do všeho, co jsem v té době ani neznal a pak mě střískal jako psa. S matkou to vůbec nic nedělalo. Pamatuji si, jak jsem pod jeho ranami spadl na zem a zůstal tam. Viděl jsem ji ve dveřích. Opírala se o futra, ale nic nedělala. Neokřikla ho, aby mne nechal být, jen se dívala. Tohle jsem jí nikdy neodpustil. Když mi bylo 10, matka zemřela na zástavu srdce. A hádejte z čeho to bylo? Z drog samozřejmě. Mě pak přesunuli do dětského domova, což pro mne bylo vysvobozením od toho tyrana, co s námi bydlel. První co udělaj, když vás tam pošlou je, že jdete na prohlídku. A tam právě viděli mé otoky a fialovo-modře zbarvené modřiny, které jsem měl po celém těle. Jacka, mého nevlastního otce, za to zavřeli na 5 let do vězení. Teď je mi 22 let. Je to už pěkná řádka let, co jsem ho neviděl...
Teď už víte zhruba všechno o mém dětství. Nerad na něj vzpomínám, ale je to součást mne. Na každém se podepíše jeho dětství. Ať chce nebo ne. Možná, že kdybych neměl tak kruté dětství, nedělal bych teď takovou práci, jakou dělám...

Otázka pro vás...co dělá Michael za povolání?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Britanka Britanka | E-mail | Web | 31. ledna 2010 v 13:09 | Reagovat

No tak to je těžké, hm buď dělá něco s dětmi, nebo s lidmi závislými na drogách...

2 Zuzik.14 Zuzik.14 | Web | 31. ledna 2010 v 13:57 | Reagovat

Téda, krásně napsané...

No podle mě dělá třeba detektiva...

;-)

3 Zuuzcaa Zuuzcaa | 31. ledna 2010 v 14:00 | Reagovat

týýjooo, tak to začíná hodně napínavě :-O.. a souhlasim s britankou :-)

4 Heal the worl Heal the worl | 31. ledna 2010 v 14:14 | Reagovat

hezky napsané.Myslím,jak píšou holky,že pracuje bud s dětmi závislými na drogách nebo pomáhá dospělým,ayb to jich děti neodnášely za ně

5 TamarPag TamarPag | 31. ledna 2010 v 15:12 | Reagovat

nebo třeba psychlog :-D krásný začátek

6 VasinovaA VasinovaA | 31. ledna 2010 v 15:20 | Reagovat

krásný začátek!A myslím jak píšou holky jinak nwm. :-)

7 KamulkaP KamulkaP | 31. ledna 2010 v 15:30 | Reagovat

sexuolog :-D  :-D

8 alca alca | E-mail | 31. ledna 2010 v 18:07 | Reagovat

uzasna povidka a me vubec nic nenapada :-D

9 Nika Nika | Web | 31. ledna 2010 v 18:37 | Reagovat

ou :D Kamčo! xD ty úchyle xD ale k němu bych si pro radu i šla :D a potřebovala bych s něčím i názornou ukázku xD

10 Alca.Fe Alca.Fe | 31. ledna 2010 v 19:39 | Reagovat

Teda řeknu vám, vy máte návrhy!:-DALe musím vás zklamat, ani jedna jste se netrefila. Můžete přemýšlet dál a já jdu zatím psát další díl. V dalším už se dovíte, co náš tajemný Mike delá...:-P ??? Teď vám to totiž neprozradím! :-x

11 KamulkaP KamulkaP | 31. ledna 2010 v 21:50 | Reagovat

no já bych si taky právě šla pro radu:D:D

12 love.U2 love.U2 | 31. ledna 2010 v 23:32 | Reagovat

ja su z toho uz ted hotova to bude bozi:D

13 Lenka♫♪ Lenka♫♪ | 1. března 2010 v 21:54 | Reagovat

Chudáčekk malej tan si teda prožil svoje ,ale stejně mě nenapadá jakou by mohl dlat práci tak se nechám podat a jdu číst dál ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama