101. Odpočívej

7. ledna 2010 v 18:50
,,Michaele, teď mě poslouchej ty!" dala si ruku z čela a začala zhluboka dýchat ,,Potřebuju ti něco důležitého říct!"
,,Doro, prosím! Šetři si síly!"
,,Ne, potřebuju ti to říct! Michaele...já...já...já chci...chci abys...-" stačila říct Dora a omdlela...
,,Doro!?" vzal ji za ramena a jemně s ní třásl...,,Prober se! Pomóc!" Michael s ní ještě jednou zatřásl, ale pak si řekl, že takhle tomu asi moc nepomůže. Vzal tedy vozík a jel na sesternu...
,,Haló! Pomozte! Přítelkyně mi tu omdlela! Ona...ona...ona má rakovinu!"
,,Tak to pojďte! Honem!" vyběhla jedna sestra a vedla je na prázdný pokoj...
,,Ale prosim vás! Co tady budeme dělat? Vždyť je to jen holý pokoj!" hysteričil Michael...
,,Pane Jacksone! Uklidněte se! Klid! Posaďte se a buďte v klidu! Vaší paní jen klesl tlak, musíme jí probrat a vše bude zase v pořádku!" uklidňovala ho sestra...
,,Můžu vám s něčím pomoct?"
,,Ano, to tedy můžete. Prosím, přeneste svou paní támhle na lehátko. Musíme jí probrat!"
,,Tak dobře..." souhlasil trochu nervórní Michael a opatrně Doru přenesl na lehátko. ,,Takhle je to správně?" optal se ještě...
,,Ano, tak je to správně. Teď jí potřebujeme vrátit tlak do normálu! Prosím, zvedněte jí nohy, aby se jí nahrnula krev do mozku..." poučovala ho starší sestra...
,,Asi takhle?"
,,Ano, přesně tak. Držte jí je nahoře, já zatím skočím pro studený obklad..."
,,Ale hned se vrátíte, že jo?"
,,Ale jistě, hned jsem tu!"
,,Tak fajn." řekl si pro sebe a pak se podíval na Doru ,,Co mi to jenom děláš? Takhle mě děsit..." řekl při pohledu na ni a sklopil hlavu...
,,Kde-to-jsem..." vzdychla potichu Dora, ale Michael by v tuhle chvíli slyšel i kdyby po podlaze přeběhl mravenec. Byl hrozně nervózní...
,,Miláčku! Neboj! Jsem tu u tebe. Nemusíš se bát. Všechno bude zase dobré..." spustil jí nohy hladce dolů a přiběhl k ní ,,Jsem tu s tebou..."
,,Michaele-já..."
,,Ale no tak. Teď nemluv, odpočívej..."
,,Michaele já ti chci ale něco říct!" rozčílila se trochu...
,,Klid, musíš se uklidnit! Můžeš mi to povědět později! Teď lež a odpočívej!"
,,Tak jsem t-" přiběhla sestra s obkladem ,,Jak vám je? Bolí vás něco?" ptala se sestra, urovnala obklad a přiložila ho Doře na čelo...
,,Je mi fajn..." odpověděla krátce...
,,Dobře..." řekla sestra, vzala Doře ruku a kontrolovala správný tep...
,,Michaele...já ti něco potřebuju říct! Prosím, vyslechni mě!"
,,Vy mu tak maximálně řeknete PÁPÁ! Musíte odpočívat! To že jste omdlela byl určitě následek špatného odpočinku! Musíte to teď dohnat!" řekla sestra...
,,Ale vždyť-" chtěl Michael namítnout...
,,Ne, nejde to!" poručila sestra, chytla lehátko a odjížděla společně s Dorou, která při posledním pohledu na Michaela měla zvláštní výraz, takový prázdný a zároveň plný smutku...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama