112. Žádné ponocování

14. ledna 2010 v 12:06
,,Jo, to se nedivím. Takže ta potvora co mi sežrala obličej byl tenhle pomeranč? A tenhle ovladač na televizi, to bylo co?"
,,Nůž..." podíval se na ní ,,No nediv se, já ho musel nějak zabít! Chtěl mě sežrat!" začali se oba smát...
,,Ty můj blázínku..." zaťukala mu na čelo...
,,Víš co ti přeju? Nějakou fakt strašnou noční můru! Aby sis prožila to co já a pořád se tomu tak neřechtala! Nebyl zrovna moc hezkej pohled, podívat se ti do toho tvýho rozkousanýho obličeje! A pak na mě ještě ta potvora vylítla ze skříně a otvírala na mě tu svojí tlamu!"
,,No dobře, dobře..." přitakala...
,,No to neni žádný dobře! Proč se mi to děje? Já o žádný Critters ve snu nestál! To tobě by se to mělo zdát když ti to nevadí! Já to nesnášim a ještě o tom mít sny!"
,,Ale no tak lásko, uklidni se..." pohladila ho po vlasech...
,,Mám hlad..."
,,A co s tím mám dělat já?"
,,Třeba něco přichystat? Eh?"
,,No, a trochu divnej si nepříjdeš? Nejdřív mi vyčítat, že se ti směju a pak po mě chtít večeři?" zasmála se...
,,Ale no tak...víš přece, jak je to se mnou a vařením?" udělal vyčítavý pohled...
,,A co si naše velebnosti budete přát?"
,,No, hlavně ať je to dobrý, nejsem náročnej..." mrkl na ni...
,,Stačila by polévka? Teď se mi nechce moc vyvařovat!" usmála se...
,,Klidně!"
Dora se tedy zvedla a šla vařit. Michael ještě chvíli ležel a pak se šel podívat na děti. Ještě pořád se dívali na televizi. Michael se slovy ,,Co z vás bude?" vyšel se smíchem z pokojíčku. Šel se mrknout za Dorou do kuchyně. Ta už byla před sporákem a něco míchala v hrnci. Přišel k ní zezadu a objal ji. Dora se trochu lekla a cukla sebou...
,,Víš co, miláčku? Půjdu si lehnout, chce se mi zase spát. Pojď taky, nech to. Doděláš to zítra, teď pojď spát..." zatahal ji Michael...
,,No to je výborný! Nejdřív, že máš hlad a pak chceš spát!"
,,Já vím, ale pojď, doděláš to zítra!"
,,No dobře, tak pojď, jdeme si lehnout." vyzvala ho Dora...
,,Děti, jděte za chvíli spát! My už jdeme taky, tak né že tu budete ponocovat!" vešel k dětem do pokoje...
,,Jasně tati!"
Michael...
Najednou se mi začalo chtít hrozně spát. Jsem uplně vyčerpaný. Spadlo to na mě jako lavina. Budu rád když zapluju do postele a Doru budu mít po svém boku. Já jí prostě miluju! Ona je prostě úžasná. Proč se jí jen tohle muselo stát? Taková hnusná nemoc! Rakovina! Proč né někdo jinný? Proč ona? Tak mladá? Začínají mi ještě víc těžknout víčka. Cítím, jak se ke mě Dora ještě víc přitulila. Chytla mě za ruku. Mám krásný pocit, jako bych létal. Vznáším se v oblacích lásky společně s mou drahou polovičkou. Cítím, že za chvíli upadnu do říše snů. Obraz před očima se mi začíná rozmazávat a já pomalu usínám...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Britanka Britanka | E-mail | Web | 14. ledna 2010 v 12:17 | Reagovat

no tak to ponocování :-D jinak polévka se dělá dost dlouho

2 Alca.Fe Alca.Fe | 14. ledna 2010 v 12:24 | Reagovat

[1]: Řekla bych, že záleží na tom, jaká to je polívka. Nějaká se dělá třeba půl hodiny...

3 zuuzcaa zuuzcaa | 14. ledna 2010 v 14:15 | Reagovat

[2]: třeba z pytlíku jen 10 minut :D:D

4 Alca.Fe Alca.Fe | 14. ledna 2010 v 14:21 | Reagovat

[3]: No, tak to je možný no. Ale proč tu vůbec rozebíráme polívky jako? :-DVy si snad myslíte, že by Dora dělala tomu našemu broukovi nějakou sr*čku z pytlíku? 8-OTeda, teď jste mě zklamali! :-D  :-D

5 love.U2 love.U2 | 14. ledna 2010 v 16:16 | Reagovat

ale no tak lasko uklidni se...mam hlad:D:D:D:D:D

6 zuuzcaa zuuzcaa | 14. ledna 2010 v 17:04 | Reagovat

[4]: polívky z pytlíku jsou dobrý :D:D

7 Alca.Fe Alca.Fe | 14. ledna 2010 v 17:14 | Reagovat

[6]: No, mě chutnaj čínský, ale jinak jsou to někdy fakt břečky! :-D

8 Nika Nika | Web | 14. ledna 2010 v 18:51 | Reagovat

pěkné :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama