64. Oznámení

1. ledna 2010 v 19:18
Přece když ji neměl otravovat on, tak nemůže ani doktor ne? Co je tohle za rozum? Pak jen viděl, jak doktor něco řekl s rukama za zády a Doře naskočil docela překvapený výraz. Michael se nemohl zbavit docela zvláštního pocitu, že se něco děje...ale co?

,,Tati, půjdeme ještě za Dorou?"
,,Už to nejde zlato, teď půjdem domů..." odpovídal s pohledem na Doru, v jejím pokoji bylo okno, a tak do něj bylo dobře vidět...
,,Ach jo..."
,,Nedá se nic dělat." pořád hleděl na Doru a viděl ji na tváři ten divný výraz, který se jí tam objevil...co se jen děje?

Michael se na to chtěl zeptat doktora, ale když na něj zavolal, ani se neotočil a pokračoval dál ve své cestě za dalším pacientem. Co se jen děje? Ptal se pořád sebe. Nechápal to. Nakonec si řekl, že bude lepší jít domů a až propustí Doru z nemocnice, na všechno se jí zeptat. ,,Tak pojďte děti!" zvolal na ně krátce a popohnal je k východu. Michael na to nemohl nemyslet, ale při jízdě v autě se soustředil tak hodně na cestu, že na to úplně zapomněl. Cestou se ještě stavili v jejich oblíbeném KFC na dobré kuře. Michael si dal své oblíbené kuřecí kousky a pomerančový džus. Prince byl o něco málo nenasytnější, ten si totiž dal ještě hranolky. Paris, už od doby, co trochu porozumněla okolnímu světu, chtěla žít zdravě, a tak si dala čerstvý salád a pomerančový džus stejně jako tatínek. Oba si jsou dost podobní. Za to Prince, ten je sice Michaelovi víc podobný vzhledem než Paris, ale jinak se od sebe docela liší. Když se najedli, nastoupili opět do auta a odjeli domů.
Doma dal Michael Blanketa spát a děti zahnal do pokojíčku, aby si šli hrát, on šel zatím vypucovat koberec a zbytek obýváku. xD Pustil si k tomu svého oblíbeného zpěváka a kamaráda R. Kellyho, a pokračoval v uklízení. Najednou někdo zaklepal, tak šel Michael otevřít...

,,Dobrý den..." pozdravili...
,,Dobrý den, pojďte dál..." pozval Michael policisty...
,,Už jsme to ohlásili šéfovi, o té mrtvole. Vše bude v pořádku, soudce tenhle případ nechce řešit, protože Vám věří, že jste nevinný..."
,,Oh, díky bohu, aspoň nějaká dobrá zpráva..."
,,A jaké byli špatné?"
,,Přítelkyně mi ochrnula, protože ji ten hajzl trefil do zad, a to přímo do páteře, kde se poškodila mícha..."
,,To je strašné..."
,,Ano, to je."
,,No, budeme muset jít. Jsme ve službě. Přišli jsme Vám to jen oznámit..."
,,Děkuji Vám, někdy se můžete zase zastavit..."
,,Dobře, zatím naschle..."
,,Naschledanou..." rozloučil se Michael, a hned jak zabouchl dveře, opřel se o ně a pořádně si oddechl...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama