73. Miluju vás

7. ledna 2010 v 18:28
Michael pustil obě děti, které ho do teď drželi za obě ruce a otevřel dveře, to, co tam ale viděl ho docela překvapilo a tak řekl...

,,Bože, je tohle všechno nutné?" zableskli se mu v očích slzy...
,,Asi ano..." odpověděla mu Dora se smutným pohledem...

Když byl totiž Michael pryč, přišel za Dorou doktor. Přinesl sebou i nějaké různé přístroje, které byli k pozorování jejího stavu důležité a hned je začal zapojovat. Dora teď ležela na posteli a kolem hlavy měla přímo "naskládané" různé monitory a přístroje. Nebylo jí to zrovna moc příjemné, protože skoro každý ten přístroj vydával nějaký zvuk a tak si chvílemi přišla jako v džungli. Jeden pískal, druhý cvakal, bylo to opravdu hrozně otravné...

,,Doktore, je tohle všechno nutné?"
,,Ano, musíme sledovat její stav, abychom věděli, na čem jsme..."
,,Ale vždyť všechny ty přístroje vydávají nějaké zvuky, to se nedá vydržet!"
,,Slečna Dora to bude muset vydržet, nedá se nic dělat..."
,,Tak to Ti teda přeju pevný nervy..." řekl Michael s pohledem na Doru...
,,Tatí, a to je to s Dorou tak vážné?"
,,No, víš synku...jednou Ti to všechno vysvětlím, ale teď na to neni vhodná chvíle, jsi ještě moc malý na to, abys to chápal..."
,,Slibuješ?"
,,Ano, slibuju, že Ti pak vše vysvětlím..." slíbil Princovi...
,,Doro, a kdy už půjdeš domů?" přiběhla malá Paris k Dořiné posteli...
,,To ještě nevím zlatíčko..." řekla a pohladila ji po vlasech...
,,A bude to brzo?" Doru ta otázka trochu zaskočila a tak se koukla na Michaela...
,,No, víš..." začal mluvit na Paris, vzal ji za ramena a přitáhl si jí k sobě...,,Ehm...eee..."
,,Ano tatí?" dívala se mu přesně do očí...
,,No, hned to nebude lásko, Dora se musí vyléčit..." řekl a podíval se na Doru, která když to slyšela, otočila hlavu na druhou stranu, protože jí začali téct slzy...
,,Doro, co je Ti?"
,,To nic, já jen...miluju Vás..." řekla a Paris ji na důkaz lásky chytla za ruku...
,,Oh, to ne Paris! To nemůžeš!" řekl Michael a vzal malé Paris ručičky. Doře totiž vedla přímo do žíly jehla a Paris ji tu ruku chytla a zacloumala s ní...,,Musíš být opatrná! Koukej, Dora má napojenou injekci, a tímhle bys jí mohla ublížit..." vysvětloval ji...
,,Omlouvám se Doro..." řekla smutně...
,,To nic Paris, nemohla jsi to vědět..." utěšovala ji...
,,Pane doktore, zaplatím Vám, mohl byste je prosím Vás vzít někam na jídlo? Čekali tu se mnou, už musí být vyhládlé..."
,,My chceme jít s Tebou tatí..." řekla Paris...
,,Já nemám hlad, běžte tady s pánem a pak se za mnou zase vrátíte ano?"
,,Tak dobře..." tvářili se oba otráveně, stejně jako doktor...
,,Pane Jacksone, já nejsem žádná chůva..."
,,Prosím..." poprosil ho Michael se 100 dollarovkou v ruce a doktor hned jak to viděl, rozmyslel si to...
,,Dobře, už jdu, tak pojďte děti!" odešli z pokoje. Mike se na Doru podíval s velkou ctí a taky lítostí, když jí viděl napojenou na všechny ty přístroje...
,,Tak to ten náš plán asi neuskutečníme..." zasmála se...
,,Jakej plán?" divil se Michael...
,,No, ale možná by to šlo, ale nemůžu se zvedat, jedině, že by ses nějak nahnul, abych tam došáhla..." Mike pořád nevěděl o čem mluví, ale pak mu to došlo, když se mu Dora zahleděla do jeho opět rozeplého poklopce...
,,No to v žádnym případě!"
,,Proč? Dobrodružství musí bejt!"
,,Doro, já jsem nevěděl, že seš taková ďáblice..." divil se s vykulenýma očima...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama