86. Ospálek

7. ledna 2010 v 18:36
,,No, zejtra to natočíme, přijď v 8:00!"
,,Aha, no a nešlo by to-"
,,Musím už jít! Tak zítra v 8:00! Sbohem Michaele!"
,,Jo...no...ahoj..." hlesl...

Michael si pak ale uvědomil, že má ještě děti v nemocnice, a tak by bylo na místě pro ně zajet. Sebral se a jel. Už se na ně a Doru těšil. Z toho co mu řekl Rogger byl docela otrávený. Jako stávat nejmíň v 7! Aby to všecko stihl. A co s dětmi? To má schánět nějakou chůvu? A nebo je má nakýblovat hned takhle ráno Doře do péče? To prostě nešlo! Pořád se pokoušel něco vymyslet. Za chvíli byl už v Dořiném pokoji...

,,Ah-"
,,Pšššt!"
,,Co se děje?" zašeptal Michael, ale když se pak koukl na Doru, bylo mu to jasné...
,,Usnula..."
,,No, to vidim." zasmál se potichu...,,Tak pojďte, jdeme domů..." popohnal je...
,,Jéé, ahoj..." zívla Dora...
,,Jé, nechtěl jsem tě vzbudit."
,,Nic se neděje..." protáhla se...
,,Tak, děti, počkejte na chodbě. Hned jsem tam za váma."
,,Ach jooo..."
,,Ale no tak, žádné odmlouvání!" usmál se a zavřel za nimi dveře...
,,Ale Michaele, proč by měli děti čekat za dveřmi?" ptala se jakoby nechápavě...
,,No, mám určité plány..."
,,A jak s tím souvisím já a děti?" skrývala svůj krásný úsměv...
,,No, řekněme, že děti by zrovna nemuseli vidět, co s tebou chci udělat..." řekl tajuplně a kousl se do rtu...
,,A co by to mělo být?" ptala se dětsky...
,,No, třeba tohle?" řekl Michael a přiblížil svoje rty k jejím. Zlehka se jich dotkl a Dora mu to oplatila. Pak Michael zapojil i jazyk, a najednou mezi nimi propukla velká vášeň. Začali být nedočkaví po dalších polibcích. Jestli by ty jejich polibky měl někdo počítat, asi by trochu nestíhal. Od dalších sladkých polibků je vyrušilo zoufalé klepání na dveře...

,,No jo, už musíš jít tatínku..." odtáhla se Dora...
,,Sakra..."
,,No, jakýpak sakra, musíš myslet přece na své děti!" zasmála se. Michael se na ní jen vyčítavě podíval...,,No dobře, uznávám, o děti se staráš excelentně! Ale už musíš jít Michaele..."
,,Nejradši bych měl v plánu něco jinnýho ale..." řekl trochu smutným pohledem a opět žhavě zkousl rty...
,,Michaele, takového tě neznám..."
,,No, tak to se máš teda ještě co učit!" mrkl na ni...
,,A co ve studiu?" zeptala se ještě rychle...
,,No, zejtra tam mám jít znova, a už na 8..." řekl trochu posmutněle...
,,Tak mi sem zítra ráno děti hoď! Mě to nevadí, naopak, budu ráda!"
,,A nebude tě to moc obtěžovat?"
,,Ne, já je tu chci! Takže je koukej zejtra přivést!"
,,OK, tak jak chceš..." usmál se...
,,Tak budu se na vás těšit, ahoj a dobrou noc..."
,,Miluju tě..." řekl Michael místo pozdravu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama