93. Jděte pryč!

7. ledna 2010 v 18:45
Dora...
Tak, a jsem tu sama! Bože, jak ho jen může znervózňovat kus omýtky! Já ho prostě nechápu!(smích) Ale je úžasnej...akorát doufám, že na mě nic nepoznal. To jsem byla opravdu tak divná? Asi nikdy neumím nic skrýt. Ale přece mu to teď nemůžu říct! Ne, to nejde! Pro jeho dobro by se to raději možná ani neměl dozvědět. Akorát by ho to ještě víc mrzelo...

Michael zatím jede v autě domů, a nic nechápe...
Co mi jen ta Dora může tajit? Proč mi to nemůže normálně říct? Je jasné, že něco tají. Ale co? Co je to její tajemství? Zítra se jí na to určitě musím zeptat...

Za chvíli byl už doma. Udělal rychlou, ale dobrou večeři a poslal děti spát. Prince a Paris za chvíli usnuli. Jen malý Blanket nemohl pořád usnout, a tak ho Michael choval neustále v náruči...
,,Taky cítíš, že něco není v pořádku viď?" pohladil Blanketa po tváři...
,,Aaahhh..."
,,No honem, Blankete, pověz mi ještě něco! No honem!" zacukroval Michael...
,,Hihihi..."
,,Á šimry, šimry, šimry..." začal ho lechtat a Blanket se začal krásně usmívat...,,Ááá..." začal Michael ,,...šimry, šimry!" polechtal ho naposledy a pak ho začal kolébat...
,,Hmmm..." oddyhl si Blanket...
,,Co nám to jen ta tvá mamča dělá Blankete?" zakroutil hlavou ,,Zítra se za ní vypravím a zeptám se jí na to. Prostě mi na to musí odpovědět!" zamyslel se trochu, pak se ze svého "koukání do blba" probral a všiml si, že Blanket už spinká. Pomalu ho proto přenesl do postýlky a sám si šel také lehnout.
Ještě docela dlouho přemýšlel nad tím, jak to zítra udělá. V kolik se u ní má stavit a jak se jí má zeptat. Jestli znáte Michaela, víte, že on než se rozhoupe a něco ze sebe vysype, tak to trvá docela dlouho. Než usl, měl plán dokonale vymyšlený. Má v plánu vstát v půl osmé, vypravit se do nemocnice a prostě a jednoduše se Dory zeptat, co před ním tají. Asi si řeknete, a tohle jako promýšlel celou tu dobu než usl jo? Ale bohužel je to tak no...xD
Ráno vstal Michael podle plánu a chystal se do nemocnice. Asi za půl hodiny tam už byl. Děti nechal spát. Vyjel výtahem do patra, kde ležela Dora a hned se za ní vypravil. Šel ke dveřím, zlehka zaklepal a vstoupil. Dora ještě spala, ale hned jak uslyšela, že se dveře otevřeli, vzbudila se...
,,A-ahoj, tebe bych tady tak brzo nečekala. Děje se něco?"
,,Ahoj Doro, ano, děje se něco. Chci, abys mi okamžitě řekla, co přede mnou tajíš?! Myslel jsem si, že mi všechny problémy říkáš, ale asi ne! Asi jsem se v tobě hodně zmínil!"
,,Michaele, j-já nevím o čem to mluvíš..." červenala se...
,,Myslím, že víš moc dobře! Doro, koukej mi to povědět!"
,,Michaele já-" Dora mu chtěla něco říct, ale jejich debatu vyrušilo zaklepání na dveře...
,,Dobré ráno, vidím, že už jste vzhůru!"
,,Dobré ráno!" pozdravil slušně Michael...
,,Ehm...ee..pane doktore, teď se to moc nehodí..." šeptla Dora, když viděla doktora s nějakými papíry v ruce...
,,Ale já chtěl probrat vaš-"
,,Ne! Já nechci nic probírat! Jděte pryč! Nechci se s váma o tom bavit!"
,,Ale-"
,,A co je to?"
,,Ne, Michaele! Nic! To nic není! Ne!" protestovala Dora s rukama připojenými na kapačkách...
,,Ale Doro, podívat se snad můžu ne?" odpověděl s úsměvem a otevřel v doktorových rukou desky s papíry. Když se pořádně zakoukal, celý ztuhl...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama